|
|
Syntaktický vztah shody (se zvláštním zřetelem ke shodě predikátu se subjektem)
Klimešová, Petra ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Anotace: Tato práce se zabývá syntaktickým vztahem shody přísudku s podmětem a jejími konkrétními případy. Teoretická část práce popisuje pojem "shoda" především podle tradičního závislostního pojetí, vymezuje jej a určuje jeho šíři. Představuje rovněž možnosti odlišného úhlu pohledu na celou problematiku (např. pojetí generativní gramatiky). Součástí teoretického popisu jsou i konkrétní, složitější případy shody přísudku s podmětem, jak jsou zachyceny v gramatikách češtiny. Popis shody v současných českých mluvnicích však není v některých ohledech dostatečný. Některým typům shody se věnuje jen velice stručně, některé, které se v komunikaci vyskytují, dokonce do popisu nezahrnuje vůbec. Proto na teoretický základ navazujeme empirickým výzkumem, v němž ukazujeme, jak vypadá situace u složitějších případů shody (jedná se o několikanásobný podmět, mezi jehož členy je jiný než slučovací poměr; data jsou založena na výsledcích vyhledávání v Českém národním korpusu) a jak shodu vnímají běžní uživatelé jazyka (data jsou založena na dotazníku, který byl zadán studentům Filozofické fakulty Univerzity Karlovy). Data získaná z korpusu umožňují identifikovat tendence ve složitějších případech shody, které v příručkách nejsou vůbec zmíněny, které by se ale měly stát součástí běžného popisu této problematiky. Dotazníková...
|
|
|
Syntaktický vztah shody (se zvláštním zřetelem ke shodě predikátu se subjektem)
Klimešová, Petra ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Anotace: Tato práce se zabývá syntaktickým vztahem shody přísudku s podmětem a jejími konkrétními případy. Teoretická část práce popisuje pojem "shoda" především podle tradičního závislostního pojetí, vymezuje jej a určuje jeho šíři. Představuje rovněž možnosti odlišného úhlu pohledu na celou problematiku (např. pojetí generativní gramatiky). Součástí teoretického popisu jsou i konkrétní, složitější případy shody přísudku s podmětem, jak jsou zachyceny v gramatikách češtiny. Popis shody v současných českých mluvnicích však není v některých ohledech dostatečný. Některým typům shody se věnuje jen velice stručně, některé, které se v komunikaci vyskytují, dokonce do popisu nezahrnuje vůbec. Proto na teoretický základ navazujeme empirickým výzkumem, v němž ukazujeme, jak vypadá situace u složitějších případů shody (jedná se o několikanásobný podmět, mezi jehož členy je jiný než slučovací poměr; data jsou založena na výsledcích vyhledávání v Českém národním korpusu) a jak shodu vnímají běžní uživatelé jazyka (data jsou založena na dotazníku, který byl zadán studentům Filozofické fakulty Univerzity Karlovy). Data získaná z korpusu umožňují identifikovat tendence ve složitějších případech shody, které v příručkách nejsou vůbec zmíněny, které by se ale měly stát součástí běžného popisu této problematiky. Dotazníková...
|
host ::
RSS.